Filipíny
Filipíny, Filipíny…..
Ten samý důvod proč sem kdysi jel na Bali mě o 2 roky později zavál tímto směrem. Na Filipínách se nachází jedna s naprosto nejkrásnějších rýžových terasovitých plantáží světa.
Ifuagske rýžové plantáže jsou naprosto unikátní, staré 2000 let, zapsané v UNESCU. Vstupní branou k návštěvě teto oblasti je horské městečko severního Luzonu, jménem Baguio.
Plný radosti a očekávání jsem dorazil na místo, kde me mimo jiné překvapila obrovská zima, se kterou jsem vůbec nepočítal. Později sem se dočetl v novinách, že se jednalo o nejchladnější období za posledních pár desítek let. I pro místí to bylo něco neobvyklého, soudě podle článků v novinách, které radily, že místo studených nápojů by měli volit horké čaje :-)
Bohužel tuto momentální hříčku přírody jsem odnesl i já a druhý den po příjezdu jsem onemocněl, což radikálně změnilo celé mé plány návštěvy Filipín. Ještě několik dní jsem doufal v obrat k lepšímu, ale vzhledem k opravdu velké zimě, obrovské vlhkosti v domech(topení je něco zcela neznámého) se podmínky pro léčbu se ukázaly jako nepřijatelné. Takže jsem se ke své lítosti musel rozloučit s vidinou návštěvy výše zmíněného unikátního místa a začal pátrat v průvodci po nejbližší pláží, kde je již teplota typická pro tropické oblasti.
Nejbližším místem se ukázalo malinké městečko San Fabian, které leželo hned pod horskou oblastí ve které jsem se nacházel. Toto město kdysi bylo oblíbeným letoviskem, kam jezdili lidé z nedalekého hl.města Manila. Tomu je už ovšem nějaký ten pátek a tak já jsem měl možnost vidět pouhý pozůstatek po dřívější turistické destinaci. Nicméně všechno zlé je k něčemu dobré a já jsem se díky tomu ocitnul v místě, kde opravdu nejsou na turisty zvyklí. V celém městečku jsem se, jako zástupce bělošského obyvatelstva, nacházel pouze já a partička zmatených ruských turistů, kteří asi netušili do jaké díry se to dostali :D To vše mělo za následek velikou pozornost kamkoli jsem se hnul, vzbuzování neustále pozornosti, velkých úsměvů a užívání si naprostého privilegia téměř jediného zahraničního turisty, což se mě nikde jinde v turistických oblastech poštěstit nemůže. Nemoc zde ustoupila tak rychle jako se v Baguiu objevila, nicméně, čas na nějaké cestování již nezbyl, tudíž jsem celý zbytek pobytu na Filipínách zůstal věrný tomuto místečku.
Na každý pád není všem dnům konec a když se zde rýžové plantáže zachovaly přes 2000 let, tak věřím, že se dochovají do mé případné příští návštěvy.
