Jdi na obsah Jdi na menu

George Town

img_1282.jpgGeorge Town je hlavním městem státu Penang v pevninské částí Malajsie. Jméno získalo podle britského krále Jiřího(George) III. Nachází se na severovýchodním rohu ostrova Penang. Populaci tvoří přes 720 000 lidí a včetně přilehlých oblastí je to přes 2 miliony obyvatelů, což z tohoto města dělá druhé největší v celé Malajsii. Centrum města je dokonce zapsané v UNESCU.

Do George Town jsem zavítal pouze jednou, ačkoli jsem ho míjel rok co rok při své cestě na sever do Thajska. Teď  když nad tím přemýšlím, tak vlastně to bylo 2x, ale z toho jen jednou cíleně. Toto místo je jakousi hodně vzdálenou předvstupní branou do Thajska. Neboli, nejedete-li z KL přímo nonstop busem až do Thajska, tak vždy musíte přes tuto oblast, kde posléze přestoupíte na autobus či minibus, který Vás zaveze do Thailandu. Toto jsem kdysi vyčetl v průvodci a jsa tupě věřící všemu co Lonely Planet píše, jsem zbytečně dojel až na ostrov.  Těsně před vjetím na most, který spojuje ostrov Penang s pevninou, se nachází město Butterworth. Říkal jsem si, proč všichni běloši vystupují zde a jen lokálové pokračují dál, ale Lonely pravil, „rozkaz zněl jasně, nesmí projet za žádnou cenu“ teda co to plácám, pravil George Town. No takže sem dorazil až tam, abych zjistil, že bus do Thajska samozřejmě jezdí z Butterworth. No nic, příští rok jsem již byl zkušený cestovatel a naopak přátelský se ptal skupinky bělochů, jestli opravdu jedou na ostrov, nebo míří na sever, abych jim ušetřil čas. Takže všichni vězte, že do George Town se jezdí pouze pakliže tam chcete zůstat, jinak se vždy pro pokračování kamkoli jinam používá hlavní autobusové nádraží v Butterworth.p1000957.jpg

Tak co dál… ostrov Penang spojuje s pevninou most, který je dlouhý 13,5 km. Hezký zážitek po něm jet, po žádném delším sem nikdy nejel. Do současné chvíle má tento most statut nejdelšího mostu celé Malajsie a 4. Nejdelší v celé JV Asii.

Bohužel v George Townu jsem byl tuším v roce 2007, což už je nějaký ten pátek a přes horečné hledání fotek na všech paměťových kartách, cd, harddiscích atd., se fotečky za ty léta někam rozkutálely a zůstalo jich pouze velice omezené množství, ačkoli rozhodně jich kdysi dávno bylo mnohem více, protože v mém klasickém tištěném albu jich mám desítky. No, ale v digitální podobě se jich zachovalo žalostně malé množství.